Verš

 

Andělé jsou jako lidé,

nesoucí jejich poslání,

aniž je lidé v ostatních vidí,

vnímají jejich konání.

 

V  pohledu jejich uvidíš nebe,

odráží světlo z vesmíru,

stejně tak jako Vás milují sebe,

lásky té mívají přemíru.

 

Jediný pohled do očí,

přináší radost a lásku,

s veškerým smutkem zatočí,

neznají faleš, masku.

 

Dokáží propojit v životě,

vlastnosti hodné králů,

v pokoře vlastní skromnotě,

vidí i bohatství v málu.

 

Věří že nesou naději,

pro každé příští ráno,

a s další novou šlépějí,

více jim bude dáno.

 

Pro radost, sílu i poznání,

půjdou kam srdce jim velí,

odejmou od druhých strádání,

jsou strážci života smělí.

 

Když pohlédneš s láskou do srdce,

do duše své, i v snění,

nalezneš v sobě průvodce,

který vše s důvěrou mění.

 

Je vědom si vlastní hodnoty,

váží si svých vlastních pádů,

za svou prací odešel do hmoty,

je vodou z vodopádů…