Verš
Andělé jsou jako lidé,
nesoucí jejich poslání,
aniž je lidé v ostatních vidí,
vnímají jejich konání.
V pohledu jejich uvidíš nebe,
odráží světlo z vesmíru,
stejně tak jako Vás milují sebe,
lásky té mívají přemíru.
Jediný pohled do očí,
přináší radost a lásku,
s veškerým smutkem zatočí,
neznají faleš, masku.
Dokáží propojit v životě,
vlastnosti hodné králů,
v pokoře vlastní skromnotě,
vidí i bohatství v málu.
Věří že nesou naději,
pro každé příští ráno,
a s další novou šlépějí,
více jim bude dáno.
Pro radost, sílu i poznání,
půjdou kam srdce jim velí,
odejmou od druhých strádání,
jsou strážci života smělí.
Když pohlédneš s láskou do srdce,
do duše své, i v snění,
nalezneš v sobě průvodce,
který vše s důvěrou mění.
Je vědom si vlastní hodnoty,
váží si svých vlastních pádů,
za svou prací odešel do hmoty,
je vodou z vodopádů…