Verš

Jak úsvit, prorazit noční oblohu,

mít jeho jas, sílu a svobodu.

Nechat prostor, stesk i bezpráví,

osvobodit srdce, které churaví.

A se silou, která láme skály,

vzát zpět sny jež ztroskotaly.

Ve světle vlastní síly, lásky,

mít radost, štěstí, žádné vrásky.

A s nohou pevně nakročenou,

být sama sobě skvělou ženou.

Ctít svůj svět, cestu, ochranu,

tím zdolat každou zábranu.

A projasnit svou krásu bytí,

jež rozzáří se po nabibí.

Ve spojení s vlastní podstatou,

jít k slunci cestou prohřátou.

A s každým krokem po oblázku,

pak naješ v sobě novou lásku.

Se srdcem plným pochopení,

procítíš své naplnění...