Verš
Jak úsvit, prorazit noční oblohu,
mít jeho jas, sílu a svobodu.
Nechat prostor, stesk i bezpráví,
osvobodit srdce, které churaví.
A se silou, která láme skály,
vzát zpět sny jež ztroskotaly.
Ve světle vlastní síly, lásky,
mít radost, štěstí, žádné vrásky.
A s nohou pevně nakročenou,
být sama sobě skvělou ženou.
Ctít svůj svět, cestu, ochranu,
tím zdolat každou zábranu.
A projasnit svou krásu bytí,
jež rozzáří se po nabibí.
Ve spojení s vlastní podstatou,
jít k slunci cestou prohřátou.
A s každým krokem po oblázku,
pak naješ v sobě novou lásku.
Se srdcem plným pochopení,
procítíš své naplnění...