Verš
Na konci cesty vždycky býval cíl,
který čistou energii ochránil.
Nesl se léta, po staletí,
chránil muže, ženy, děti.
Každý, kdo vnímal tuto ochranu,
šel z úctou, láskou ke chrámu.
Kde přijal velké poslání,
jež mnoho srdcí ochrání.
A v pravdě čisté jako nebe,
přijali úkol velký, mnohdy sebe.
Však nebyl prostor ani síla,
jež poslání by zastavila.
I s tělem mnohdy na kříži,
jdou hrdě tito rytíři.
A srdce, které vede síla,
očistí zem, kde zástava se vyvěsila.
A s měčem, který nemá zakončení,
začíná v srdci, končí v zemi,
propojen s nebem, s moudrostí králu,
přinese světu energii Grálu...