Verš

Na konci cesty vždycky býval cíl,

který čistou energii ochránil.

Nesl se léta, po staletí,

chránil muže, ženy, děti.

Každý, kdo vnímal tuto ochranu,

šel z úctou, láskou ke chrámu.

Kde přijal velké poslání,

jež mnoho srdcí ochrání.

A v pravdě čisté jako nebe,

přijali úkol velký, mnohdy sebe.

Však nebyl prostor ani síla,

jež poslání by zastavila.

I s tělem mnohdy na kříži,

jdou hrdě tito rytíři.

A srdce, které vede síla,

očistí zem, kde zástava se vyvěsila.

A s měčem, který nemá zakončení,

začíná v srdci, končí v zemi,

propojen s nebem, s moudrostí králu,

přinese světu energii Grálu...