Verš
Projít dnem, jak projít snem,
být v srdci s láskou připraven.
Číst touhy duše z mnoha tváří,
jež kapky víry porozzáří.
S pochodní vždy připravenou,
mít sílu muže, však být i ženou.
Ctít lásku, víru, spříznění,
jež v lidech světlo promění.
Nést dar co věky věků,
byl skryt jak poklad od Aztéků.
Pod srdcem nést jej každý den,
než bude světu prozrazen.
Jít cestou světla, ve světě zbraní,
s vděčností za svá poslání...
Být láskou, cestou, pokorou,
však s velkou světla podporou.
Spojit světy hvězdnou nití,
než propastí se k noci zřítí.
Se silou hvězdných spojení,
zem v nebe opět promění.
Tvá duše, která mnohé změní,
pak v lásce dojde naplnění...