Verš

 

Projít dnem, jak projít snem,

být v srdci s láskou připraven.

Číst touhy duše z mnoha tváří,

jež kapky víry porozzáří.

S pochodní vždy připravenou,

mít sílu muže, však být i ženou.

Ctít lásku, víru, spříznění,

jež v lidech světlo promění.

Nést dar co věky věků,

byl skryt jak poklad od Aztéků.

Pod srdcem nést jej každý den,

než bude světu prozrazen.

Jít cestou světla, ve světě zbraní,

s vděčností za svá poslání...

Být láskou, cestou, pokorou,

však s velkou světla podporou.

Spojit světy hvězdnou nití,

než propastí se k noci zřítí.

Se silou hvězdných spojení,

zem v nebe opět promění.

Tvá duše, která mnohé změní,

pak v lásce dojde naplnění...