Verš 

Jsem strážce krystalu na této zemi,

zůstávám jistotou když vše se mění,

chráním ty hodnoty za které stojí,

být stále připraven v lásce i v boji.

Jsem strážce pokladů vesmírných sítí,

jsem z vesmírem spojena pocitem bytí,

jak přijímač vnímávám zprávy všech kódů,

a na mě je zda slouží mi k lásce či soudu.

Vnímám své průvodce v posvátné čistotě,

s průzračnou esencí v nesmírné dobrotě,

v moudrosti, jasnosti, křišťálu síle,

tyrkysem vonící, modré i bílé.

Vnímám své poslání které mne dále,

posouvá v před, směřuje stále,

aby jsem zůstala zraněných léčitel,

symbolem naděje, duchovní učitel.

Aby jsem z krystalu země mé vznesla,

všechnu tu sílu jež kdysi nám klesla,

a z nebe zpět přivedla vše co vzít dovolí,

a spojila v celek to posvátné soukolí.

Posvátnost vlastní kotvím teď pod srdcem,

pro sebe zůstávám vesmírným průvodcem,

pro sebe, pro druhé, pro ty co přichází,

vyhledám cest bez slz a nesnází.

Provázím branou na cestě ke středu,

nejčistší snahou, nejlíp jak dovedu,

v souladu s pokyny, s instrukcí nejvyšší,

přináším cestu pro ty kdož uslyší...