Verš
Jsem strážce krystalu na této zemi,
zůstávám jistotou když vše se mění,
chráním ty hodnoty za které stojí,
být stále připraven v lásce i v boji.
Jsem strážce pokladů vesmírných sítí,
jsem z vesmírem spojena pocitem bytí,
jak přijímač vnímávám zprávy všech kódů,
a na mě je zda slouží mi k lásce či soudu.
Vnímám své průvodce v posvátné čistotě,
s průzračnou esencí v nesmírné dobrotě,
v moudrosti, jasnosti, křišťálu síle,
tyrkysem vonící, modré i bílé.
Vnímám své poslání které mne dále,
posouvá v před, směřuje stále,
aby jsem zůstala zraněných léčitel,
symbolem naděje, duchovní učitel.
Aby jsem z krystalu země mé vznesla,
všechnu tu sílu jež kdysi nám klesla,
a z nebe zpět přivedla vše co vzít dovolí,
a spojila v celek to posvátné soukolí.
Posvátnost vlastní kotvím teď pod srdcem,
pro sebe zůstávám vesmírným průvodcem,
pro sebe, pro druhé, pro ty co přichází,
vyhledám cest bez slz a nesnází.
Provázím branou na cestě ke středu,
nejčistší snahou, nejlíp jak dovedu,
v souladu s pokyny, s instrukcí nejvyšší,
přináším cestu pro ty kdož uslyší...