Verš

 

Vnímávám detaily v každičkém vroubku,

v drobnostech vidím radosti dne,

to co je podstatné mívá i hloubku,

to co upřimné, neklame.

 

Pravdivost, čestnost a upřímnost nosím,

jde společně s právem milovat, být,

sama jsem domovem, sama i hostím,

sama dokáži svou pravdu žít.

 

Vnímám kde radost je, kde plane štěstí,

kdo trápí se, strádá, hledá svůj cíl,

kdo na cestě nachází směr nebo scestí,

kdo touhu svou odmítl, opustil.

 

Svou pečlivost vetkávám v každé své práci,

všechno má smysl co přináší zdar,

všechno co vydává zpět se mi vrací,

život mi více dal, než-li mi vzal.

  

Nespěchám, nestojím, nechvátám kupředu,

všechno mám tady a neletím vpřed,

netoužím vidět věci už dopředu,

vím že mě potěší, kdy přijdou až teď.

 

Proto jdu prožívám, minutu v minutě,

a zpátky se dívám jen má-li to být,

má-li přít láska, tak říkám: "Přijmu Tě".

mám přeci touhu svou, víru i cit.

 

A mou vlastní svobodu, kdo jiný mi dává?

Kdo dovolí abych se měla, tak jak mám se mít?

To srdce mé, úžasná, s duší se hrává,

a přináší všechno, i hojnost, i klid...