Verš
Pohleďte, křídla! Mne chrání teď andělé.
Vidíš mé oči jak jsou krásně veselé?
Podívej srdce mám velké a zářící,
pohled můj nelže, je jak svíce plající.
Podívej kolik mám andělské ochrany,
linie naše jsou společně protkány.
Tak kam jdu já i oni mne provází,
jdeme teď spolu, se štěstím i nesnází.
Podívej kolik mi krásy teď přináší,
Vidíš ji? Vnímáš? Nebo Tě zastraší?
Nemusí, neboj se, vždyť šťastná jsem celá,
a k tomuto spojení duše má spěla.
Jsem podobné esence, mám kódy nás obou,
andělské, lidské, v souladu s dobou,
v souladu s posláním tak lásky jsem plná,
když ze srdce mého vychází vlna.
A plní mé okolí, přináší radosti,
pocity štěstí, krásy i hojnosti,
pocity, které vám do srdce posílám,
já, dítě andělů, když večer usínám.
Abyste s ránem byli si blíže,
a život svůj zprostili od lidské tíže,
aby jste věřili, že žít se dá v úžasu,
věřili sobě, na lásku, na krásu.
Věřili všemu co srdci je nejbližší,
slyšeli přání svá, největší, nejtišší,
a měli vždy odvahu všechny je mít,
plnit je, milovat, cítit a ctít...
Pohleďte, křídla! Mne chrání teď andělé.
Vidíš mé oči jak jsou krásně veselé?
Podívej srdce mám velké a zářící,
pohled můj nelže, je jak svíce plající.
Podívej kolik mám andělské ochrany,
linie naše jsou společně protkány.
Tak kam jdu já i oni mne provází,
jdeme teď spolu, se štěstím i nesnází.
Podívej kolik mi krásy teď přináší,
Vidíš ji? Vnímáš? Nebo Tě zastraší?
Nemusí, neboj se, vždyť šťastná jsem celá,
a k tomuto spojení duše má spěla.
Jsem podobné esence, mám kódy nás obou,
andělské, lidské, v souladu s dobou,
v souladu s posláním tak lásky jsem plná,
když ze srdce mého vychází vlna.
A plní mé okolí, přináší radosti,
pocity štěstí, krásy i hojnosti,
pocity, které vám do srdce posílám,
já, dítě andělů, když večer usínám.
Abyste s ránem byli si blíže,
a život svůj zprostili od lidské tíže,
aby jste věřili, že žít se dá v úžasu,
věřili sobě, na lásku, na krásu.
Věřili všemu co srdci je nejbližší,
slyšeli přání svá, největší, nejtišší,
a měli vždy odvahu všechny je mít,
plnit je, milovat, cítit a ctít...