Poselství královny Guinevery...
V pravdě jsem pro lidi toužila žít,
naplnit poselství pro vlastní lid,
srdce jsem dala těm kteří je mají,
ať nikdy víc v lásce své nestrádají.
Žila jsem poselstvím jež žije stále,
žila jsem pro lid, pro svého krále,
všechno jsem v pravdě snesla své Anglii,
a poselstvím dýchám dál, i když již nežiji.
Na hrobě mém prázdném nehoří svíce,
jediný květ zde nekvete více,
jediné přání teď projevit nastává,
vraťte mě k tomu s nímž srdce mi zůstává.
Vraťte mě prosím do jeho dlaní,
pusťte mou duši ať navždy ji chrání,
dovolte lásce té největší, nejčistší,
ať z číše mé grálové navěky vyčiší.
Nechte nám srdce ať zůstanou v pokoji,
nechte nám ruce ať navždy se propojí,
dejte nám prostor být v srdci svém spolu,
tam v Zemi krásné, v Zemi mých trollů.
A vemte si prosím kousky nás obou,
kousky té lásky jež narůstá s dobou,
s věřte co pravé je pravým vždy zůstává,