Květen - Poslání svému

 

 

Mám jen svou krásu, tam ve své duši,

mám jen svou sílu, vize jenž vzruší,

mám jenom sebe, na tomto světě,

mám však již všechno, co jenom chcete.

 

Mám oči obě, i obě dlaně,

mám touhu tvořit, s něžností laně,

mám úsměv v duši, ve tváři snění,

mám spoustu přání, která se mění.

 

Ctím vlastní hranice, však jen ty ve mě,

každá má myšlenka, má i své sémě,

mám vlastní invence, osobní vize,

všechny je přijímám, s pokorou, ryze.

 

Mám spousty poznání, milión zření,

toužím je naplnit, s pocitem chvění,

mám krásný drahokam, který mnou září,

odlesk lze zachytit, občas v mé tváři.

 

Mám spoustu myšlenek, i tichých chvílí,

všechnu svou bojovnost zanechám v cíli,

složím svá tvoření, dokončím práci,

pod vlastním nadšením, čas můj se ztrácí.

 

Jsem pouze esencí na tomto světě,

toužím však zachytit, vše co jen chcete,

učinit prospěšným každý svůj den,

naplnit odvážně osobní sen.

 

S pokorou naslouchám vlastnímu osudu,

toužím jej objevit, v lásce své, bez studu,

aby jsem zhmotnila přemnoho vizí,

než moje poslání pojednou zmizí…