Únor - Hledání

Studnice moudrosti, perličky pamětí,

vědomou úrovní, vzpomínky proletí,

na tisíc životů, lásku i strádání,

milion nadějí, darů i zklamání.

Pohaslá soukromí, světýlka izbiček,

prosbičky šeptané večerem do svíček,

jiskřičky nadějí, v očích nás dětí,

prosbičky s pokorou, jenž k Bohu letí.

Rodová proroctví, tíhy i bezmoci,

nesčetná tajemství budící za noci,

dětský pláč, se smíchem, mísí se domy,

jsme jako pevnosti, pradávné stromy.

Zrcadla pohledů, niterných prokletí,

nemožná důvěra, bránící objetí,

moudrost i nesnáze, láska i boje,

roviny pohledů, mé jsou i tvoje.

Obrovská zklamání, proudící z dlaní,

nejtišší poznání, pro něž se chrání,

nemnohá poselství ukrytá u srdce,

odpověď k otázce, jenž není při ruce.

Nesčetná zjizvení při touze v poznání,

důvody pro vděčnost, krásu i žehnání.

obrovské náruče lásky i souznění,

důvody k radosti, stezku i trýznění,

To jsme my, bytosti, s uzlíčky poznání,

sami se hledáme při cestě strádání,

máme svá selhání, z přijetí úkladů,

dary též, poslání, ve formě pokladů.

Dědictví převzácná, čistá a skutečná,

poslání rodová, vlastní i společná,

rozkrytá tajemství skrývaná od věků,

spojené s milostí člověku k člověku.

Stále jsme děti jen, na cestě životní,

chvílemi blázniví, šťastní i nezkrotní,

stále se učíme, stále jsme v začátku,

každý si žijící, svou vlastní pohádku...